|
VUELTA 2007
1st page |
Po skoro 2 měsících v Tosse se náš čas naplnil, vyrazili jsme domů, nepřímo. První tři dny jsme jeli stopem s Kájou,
z Tossy do Girony za Franciscem, následně směr Parafrugel, pěšky-stopem-busem přes Tamariu, Calellu se Parafrugel, Palamos až do Playa D´Aro,
tam jsme se rozloučili a já vyrazil na velkej výlet..
Z pobřeží, přes známou část Katalánska, obrovské a okouzlující Pyreneje, kde si mě dobří lidé vzali domů, Andorru, kam jsem se zajel nasnídat, dál pohodovou Aragonií až do Navarry, následně do jednoho z cílů - do energií bujícího Baskicka, tam jsem pokračoval v stopování z městečka do městečka, pak dál na jih do pohádkového vinného kraje La Rioja, zpět do Navarry, ochutnávka Pamplony, následně směr sever do francouzské části Baskicka a už dálnice. Pau, Tolouse, Paříž. Tam jsem se rozhod, že Holandsko ne, tak jsem jel domů. Přes Troyes, Chaumont do Mulhouse, kde mě naložil Olivier a odvez mě až do Bayreuthu, odkud mě Jiřina odvezla do Sokolova, parádní to prdele:) Dalo to 14 dní na cestě a když bych chtěl zachytit příběhy či trip chválit, tak by mi nestačila ani stránka velikosti A-20, prostě to byla naprostá krása. Opět spaní venku, život za 5EUR/den. Někdy až 11 aut denně. Skvělých lidí nebylo málo. Nabili mě energií a doufám, že i já je.. Hned na začátku cesty jsem potkal holčinu, co mi vnukla zajímavou myšlenku. Že když se člověk necítí dobře, třeba u stopování, taxi má dát na chvíli pauzu, ulovit dobrou náladu a pak teprve konat. Že to lidi poznají.. Tak jsem jel celou dobu s dobrou náladou, špatný pocity jsem vždycky nějak zahnal a i když to vypadalo blbě, tak jsem si řek: "to jsem zvědavej, jakej blázen mě odsud odveze, už se těšim." A vždycky to vyšlo.
|
next page |